Českomoravský sklářský klastr

Od října 2015 se firma Europrofiglass stává členem Českomoravského sklářského klastru.

 

 

 

 

Dne 6.12.2013 se pan Vladimír Zubričan spolu s firmou Europrofiglass účastnili Skleněné noci na sklářské škole v Novém Boru. Výrobek skleněná mušle byl velmi originální a jeho výroba přitahovala zaslouženě pozornost návštěvníků včetně známého umělce Bořka Šípka.

12-13-13-09-40-14-zubricanjpg.jpg

 

 

 

 

 

 

 


 

 

 

Dnes Vám představujeme dlouholetého spolupracovníka firmy Europrofiglass pana Vladimíra Zubričana. Pan Vladimír Zubričan se podílí zejména na výrobě zcela atypických sklářských výrobků. Jde především o velkorozměrové skleněné zvony sloužící ke krytí nejdražších hodin.Všechny tyto výrobky byly s úspěchem dodány do Švýcarska. Druhým jeho majstrštykem byly žárovkové baňky vyráběné ze skla zcela specifických vlastností. Sklo vyvinula firma Europrofiglass za tři roky k plné spokojenosti amerického zákazníka. Sklo s těmito vlastnostmi bylo dle sdělení firmy Corning nevyrobitelné. Podobný verdikt řekli i naši sklářští odborníci. Zpracování skla do podoby žárovkové baňky vyžaduje mimořádnou sklářskou zručnost.
V závěru se zmiňme o luxusních skleněných šachových figurách,velkých rozměrů , kde cena jedné sestavy přesahuje 100 000.- Kč. Pan Vladimír Zubričan je nedílnou součástí kolektivu :
Ing.Elemír Kubíni - výtvarník, designer, Vladimír Zubručan - provedení sklářských děl , Jiří Semerád - sklářský technolog.
Vladimíra Zubričana zaznamenáváme na fotu "Mazlení se sklem " Aktualitu zařadila Jitka Semerádová

 

lada4jpg.jpg

 

lada5jpg.jpg

 

lada1jpg.jpg


Březnové aktuality EPG

 

 

Zajímavé reakce při tavení černého skla

 

V měsíci březnu 2012  jsem stanovil sestavu sklářských surovin pro výrobu černého skla.Černé zabarvení bylo vyvoláváno ve  zcela atypickém základním složení skla,kde dominoval záměr vysokého indexu lomu pro vysokou odrazivost paprsků.Pro černou jsem jako barvicí pigmenty použil Fe2O3,kde jsem byl inspirován jeho užitím ve výrobě svarskla,dále Cr2O3 jako vhodného oxidovadla pro další složku,kterou byl MnO2.

 

Výsledkem byla sice nádherná černá ,ale chovala se podivně.

 

1/V průhledu ve velmi tenké vrstvě  bylo zabarvení špatně popsatelné.Něco mezi červenou a hnědou.Rozhodně ne fialová jak by se dalo očekávat.

2/Pokud se černá netavila,pak druhý den ráno byla horní vrstva skla jemně napěněná.V průhledu byla barva zelená podobná pivní zelené lahvi.

3/Byly pozorovány jakoby zlaté hvězdičky - krystalky kovu.

4/Po odebrání vrchní vrstvy skla/cca 5 cm/ sklo se vrátilo do původních parametrů.Bez bublinek a v průhledu červenohnědé.

 

Takže v jedné pánvi byla dvě odlišně zabarvená skla !

 

Jedno z možných vysvětlení je,že na povrchu skla dochází k redukci.Příčinou může být výskyt kysličníku uhelnatého nad hladinou skloviny,který může zde být přítomen v důsledku nedokonalého spalování plynu.

 

V povrchu skla by pak docházelo k reakcím  :

 

CO  +   Fe2O3     =    CO2    +    2FeO

 

Rovnice by vysvětlovala jak bublinky/CO2/ tak posun barvy do zelené.Snad by ještě mohlo dojít k rozkladu Fe2O3 i když tuto verzi pokládám za méně pravděpodobnou :

 

Fe2O3  =    2FeO    +  1/2  O2

 

Pak by příčinou bublinek byl  kyslík.Považuji to však za vysoce nepravděpodobné.

 

 

Já se přidržím reakce   Fe2O3  s CO , jako verze podle mě pravděpodobnější.

Pak stejná reakce probíhá s trojmocným chromem ve skle a to vysvětluje jemně napěněné sklo i ty   zlaté hvězdičky  :

 

2Cr2/SiO3/3      +   2 CO     =    4 Cr    +  2 SiO2   +  2 CO2   +  6 O2

 

Při popsané redukci jak je patrno z výše uvedené rovnice  dochází k mohutnému uvolňování plynů a to kysličníku uhličitého a kyslíku.To odpovídá zjištěné skutečnosti tedy výrazně jemně zpěněné povrchové vrstvy skloviny.

Rovnice objasňuje i zlaté hvězdičky,jak je označili skláři.Jde o chromový aventurin. Vyloučené krystalky kovu - chromu odráží paprsky jako miniaturní zrcátka a protože sklo je zabarveno zeleně,výsledný efekt se jeví jako žlutavé - zlaté odlesky.

 

Výše uvedený chemismus také odpovídá skutečnosti,že se snižující se dávkou Fe2O3 až k jeho úplnému vypuštění z kmene se projevilo zdánlivě jenom nepatrným potlačením povrchové bublinkovatosti a zlaté hvězdičky přetrvávají.

Výrobky z tohoto skla jsou velmi atraktivní,ale pro nereprodukovatelnost nelze prakticky využít.Naopak budu veden snahou  posunout barvu od červenohnědé k fialové postupným snižováním K2Cr2O7  a navyšováním   MnO2.

 

 

Jde o jev zajímavý a podle mě nepopsaný dosud v literatuře,proto jej uvádím spíše jako zajímavost a raritu,kdy na jedné pánvi  jsou nad sebou dvě skla naprosto odlišných vlastností včetně zabarvení.

Jiří Semerád EPG

 

Nakládací teploty v pánvových provozech

 

Pokud chceme dosáhnout dobré kvality skla,je nutné dodržovat spoustu  zásad.Dnes si povíme o tom,jaké jsou základní pravidla pro teploty zakládání na pánvových pecích rekuperativních. Některé zásady platí obecně.

Po skončení díla sklářů je naší snahou zvýšit co nejrychleji teploty v peci.V této fázi se doporučuje přetlak a vysoký příkon plynu i vzduchu.Plamen  nesmí  nikdy  být redukční,nesmí kouřit.Redukční plamen ničí kovový rekuperátor ! V této zahřívací fázi je komín otevřen tak,aby  při správném seřízení poměru

plyn x vzduch došlo ke špicování plaménků  dírkami v plackách.

Poměr plyn x vzduch řídíme ručně.Komínové šoupě jak bylo uvedeno máme pootevřeno.Pokud nedochází ke špicování plaménků dírkami placek zkusíme,zda je v peci přetlak.To zjistíme tak,že  přiložíme k dírce pracovního otvoru zapálený papír.Pokud je plamen z papíru nasáván do pece,je třeba přivřít komínovou klapku.Pokud plamen z papíru je  vyháněn od dírky,ale přesto nedochází ke špisování plaménku touto dírkou,máme v peci přebytek vzduchu.Podle stavu růstu teplot/když je pomalý/ přidáme  plyn až do špicování.Pokud je růst teploty rychlý/autogen/ ubereme vzduch opět do objevení špicování.V zahřívací fázi nevadí vyšší přetlak,který je způsoben vysokými množstvími  plynu a vzduchu.Vzestup teploty doporučuji co nejvyšší možnou rychlostí.

Jak je to tedy s výši teplot při nakládání.

Nejprve si vysvětlíme,co se děje během nakládání.Teplota pánve není shodná s teplotou ,kterou ukazuje  termočlánek.Teplota pánve je vždy nižší.Je to dáno nejen umístěním termočlánku ale i hmotou pánve.Čím déle trvá zvýšení teploty na teplotu nakládací tím déle stéká viskosní sklovina ulpělá na vnitřní stěně pánve  silně nadopovaná kysličníkem hlinitým z pánevní hmoty  a klesá  ke dnu a ohrožuje nové sklo šlírovitostí.Proto vzestup na nakládací teplotu má být co nejrychlejší.

Jaké nakládací teploty použít.Názory se opět různí.Někdo doporučuje nakládací teploty nižší 1350 až 1360°C.To mírní riziko stékající glazury.Osobně jsem zastáncem nakládacích teplot vyšších a to v rozmezí 1380 až 1390°C. Vycházím z toho,že  jak kmen tak i střepy mají při nakládání teplotu do 30°C.Při nakládaném objemu první nakládky dochází na stěně pánve k teplotnímu šoku.Stěna pánve se začne prudce ochlazovat.Rozdíl  teplot mezi stěnou pánve a naloženým materiálem může být okolo 1000°C !  Tento rozdíl bude stejný při nižší nakládací teplotě i při teplotě vyšší.Při vyšší nakládací teplotě ale naakumulované  teplo v hmotě pánve je větší.

 

Při teplotním šoku,kterému se při nakládání pánve neubráníme může rozdíl teplot  způsobit i záprasky v pánvi.

Riziko záprasků je tím nižší,čím je teplota pánve vyšší.

Riziko záprasků je dále tím vyšší,čím je pánev slinutější.

Kyselá pánev snáší teplotní šoky hůře než pánev bazická.

Nebudu se zabývat teoretickým vysvětlením těchto jevů.Článek je určen zejména tavičům.Ale je zřejmé,že hledáme vždy nějaký kompromis.Neslinutá pánev trpí zase jinými neduhy.Také bazická pánev má svá úskalí.Určitým kompromisem jsou současně dodávané pánve z Hrobu pod označením BR 3  -  jde o polokyselou pánvovou hmotu.

Další,co si musíme uvědomit a je to i logické -  pokud nakládáme střepy,pak velké střepy ochladí místně stěnu pánve daleko více,než střepy drobné - drcené.Naprosto nevhodné je užití frity.Je  zpravidla mokrá a studená a způsobuje největší tepelný šok na stěnu pánve.Riziko záprasků stěny pánve z pohledu nakládaného materiálu je nejvyšší.I když je frita suchá,vždy s ní opatrně.Mnoho mikrotrhlinek rovná se mnoho uzavřených malých množství vzduchu,velké riziko  bublinek,které se nedaří odstranit.

Nejvhodnějším materiálem pro nakládání pánví je peletizovaný sklářský kmen,hlavní překážkou jeho použití je jeho cena.

Za horní hodnotu nakládací teploty považuji 1400°C.

 

Články jsou zatím psány na přeskáčku,podle toho co se právě na huti řešilo.

Příště o běžných sklářských surovinách.

Jiří Semerád  technolog  EPG

 

Tavení zelené na pánvi

 

V měsíci březnu jsem se zabýval tavením skla na středním tavicím agregátu.

Níže popsané zásady jsou obecné ale byly psány zejména pro střední tavicí agregát s větším vertikálním   teplotním gradientem,v tomto případě tavicí agregát  s dvojitým horizontálním

U plamenem a kovovým rekuperátorem.

 

Problémy s kvalitou skloviny byly standardního charakteru.Chtěl jsem se k těmto technologickým problémům prokousat ve svých článcích o skle.Situace na sklárnách mě přiměla k tomu,některé věci zařazovat v předstihu do aktualit.

 

Prvním problémem,kterým se budu zabývat je tavení zeleného skla.Zelené sklo  se taví z lehce pozměněného složení sklářského kmene  běžného čirého skla.Do něj se vnáší jako barvítka dvojchroman draselný a kysličník měďnatý.

V minulosti se na Novoborsku někdy v některých sklárnách používal chroman barnatý,je jemnější a je menší riziko vzniku černých kaménků.Co jsou černé kaménky a co je jejich příčinou právě v zelené.Vycházejme z toho,že  běžnými složkami jak bylo uvedeno je dvojchroman draselný a kysličník měďnatý.Jejich poměr je různý.Zjednodušeně lze říci,že co sklárna to jiná zelená,jiný poměr K2Cr2O7 ku CuO..Zelenou složku představuje chrom.Měď představuje složku modrou.Čím víc je kysličníku měďnatého,tím více běží barva  od zelené do modra.Silnou modrou složku měla třeba Včelnička.

Zpátky k černým kaménkům. Černé kaménky jsou kysličník chromitý.Ten vzniká rozkladem dvojchromanu draselného  působením teploty :

 

2 K2Cr2O7  =   2 K2O     +   2  Cr2O3    +   3 O2

 

Povšimněme si ,že  K2Cr2O7  působí i jako silné oxidovadlo.Lze toho využít  například u  kombinací  Cr  x Mn /černá/ ale o tom někdy jindy.

 

Čeření zelené - doporučuje se vyšší dávka sulfátu,protože v závěru tavby vidíme na hladině vyflotované  chromové  sloučeniny,které sulfát pomáhá rozpouštět.Dávky oxidačních  čeřiv  se většinou nemění.Hoodovo čeření jehož součástí je chlorid sodný  nedoporučuji  vzniká zde  těkavý chlorid chromitý.Navíc u pecí s kovovým rekuperátorem se  snažíme halovým prvkům vyhnout  jde o takzvané  rekuperátorové jedy  a  ekologicky také velmi nevhodné.

Navyšování ledku či antimonu oproti sklům čirým je třeba odzkoušet.Osobně ponechávám  ledek i antimon ve shodném množství jako u kmenů pro čirá skla.Navyšuji sulfát empiricky.Čirá skla běžná v pánvových provozech  jsou někdy nesprávně označována jako  skla křišťálová.Proto používám termín čiré sklo nikoliv název  sodnodraselný křišťál či křišťál jak je běžné ale nesprávné označení./Viz. článek EPG - Křišťálové sklo/.Zvýšený obsah K2O z K2Cr2O7 může způsobit vyšší roztažnost.To se určí kroužkovou zkouškou.Případnou korekci roztažnosti   provedeme sodou.

 

Pro nás je  důležitý ten nešťastný kysličník chromitý a pokud  neučiníme některá opatření,zůstává nám v zelené ve formě nepěkných černých teček - kaménků.

My chceme,aby všechen kysličník chromity se ve skle beze zbytku rozpustil.Platí jednoduché logické pravidlo.

1/Čím je zrníčko K2Cr2O7 menší,tím menší tečka vznikne,a čím je tečka menší,tím spíš se roztaví v ostatní sklovině.Proto dvojchroman proséváme.

2/Snažíme se dvojchroman mít co nejblíže intenzivním tavivům.Proto dvojchroman  promícháme s boraxem /Obsahuje Na2O i B2O3 /.Někdy je doporučován i Li2CO3.Jeho použití je obecně řečeno výhodné ale drahé.

3/Tuto směs  přidáváme v době navažování kmene pro zelenou   na sodu .Tím si zabezpečujeme co největší přítomnost tavidel v okolí dvojchromanu.

4/Zelenou nakládáme vždy na nejteplejší pánev v peci.Zelená je špatně průteplivá,zvláště tmavší odstíny,běžně tavené na  novoborsku.Kysličník chromitý se rozpouští tím lépe,čím je teplota vyšší.

 

Opusťme na chvíli vlastní tavicí proces .

 

Tady se vrátím k fyzice základní školy, k Archimedovu zákonu.Hodně nám vysvětlí.Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou,která se rovná váze kapaliny tímto tělesem vytlačené.Pokud tedy kapalina a pevný předmět mají stejnou hustotu , pevný předmět se v kapalině vznáší - neplave ani nepadá ke dnu jako někdy ta potvora  pánvový kroužek.Pokud má předmět hustotu vyšší než kapalina,padá ke dnu./Návarek píšťaly/Pokud má předmět hustotu nižší než kapalina pak plave na hladině./Kroužek/

Pro nás je kapalinou sklovina.Hustota skloviny záleží na jejím chemickém složení - olovnaté křišťály mají vysokou hustotu/cca 3 g/cm3/ a také se v praxi nesetkáme s tím,že by se kroužek potápěl - běžná čirá skla mají hustotu nízkou./cca2,5g/cm3/ .Dále hustota závisí na teplotě.Opět zjednodušeně - čím vyšší teplota,tím nižší hustota.

Zahříváním sklo získává na objemu a tím klesá jeho hustota.To platí i ve sklovině - čím vyšší teplota,tím je sklovina řidší - má nižší hustotu.

Proč tak obšírně píšu o takové věci.Vysvětlím to na zlozvyku  podhazování  skla v pánvi  zejména při druhé nakládce střepy.Co se děje : Výše jsme si vysvětlili,že hustota tuhého skla /střepu/je významně vyšší než hustota skloviny při vyšších teplotách.Především velký těžký střep zdánlivě zachladí povrch skloviny v pánvi.To také,ale proces pokračuje,střep se vlivem vyšší hustoty začne potápět do skloviny a bere s sebou odtěkaný a nedej Bože nedotavený kmen z povrchu  skloviny z hladiny  v pánvi.A pak abychom to vylepšili nahodíme kmen.Střep  si tento nalepený kmen vezme opět s sebou při své cestě do skloviny.A máme na světě „Utopený kmen". Úvozovky píšu úmyslně,protože utopený kmen tak jak praví sklářské mýty vznikne,když nahodím  kmen na hladinu skloviny tak nešikovně,že se potopí.Osobně jsem to ještě neviděl,ale je pravdou,že tavením na pánvích jsem se intenzivně zabýval neskutečně krátkou dobu 2 let,ale zato s panem Josefem Kadlecem,který tavil na pánvích celý život.Jeho poznatkům jsem zpravidla přidal fyzikální ,chemické či fyzikálně chemické vysvětlení.

Tak jako u lékařů tak i u technologů a tavičů existují různé názory a různé přístupy. Já preferuji to,co jsem si v praxi odzkoušel.Někdo ale může mít zcela jiné názory.

Také jsem se setkal s otázkou,jak je to s používáním vsázky.Vsázka je směs sklářského kmene  se střepy.Většinou je obsah střepů ve vsázce  do

maximálně  60 %. Běžně 20 až 40 %. Kmen s přítomností střepů se mnohem lépe taví.Toho se používá  především  na kontinuálních tavicích agregátech - vanách.I na pánvi toho lze použít ale pozor ! Nedoporučuji nakládat vsázku,pokud v pánvi  je hodně zbytkové skloviny.Pokud nakládám vsázku pak nakládám vždy pouze na první nakládce.Druhá nakládka může způsobit problémy  vnášení kmene do skloviny přítomnými střepy ve vsázce  vlivem rozdílných hustot jak výše uvedeno.Pokud je pánev skutečně hodně  prázdná a máme nedostatek střepů,pak  první nakládka vsázkou je vhodným řešením.

 

Níže popisuji nakládání v pánvovém provozu,platí to nejen pro zelenou  a  úmyslně se opakuji,abych zdůraznil význam,který tomuto  procesu přikládám.

 

Jak nakládat :

 

A/Máme dostatek střepů pak :

a/Naložíme  na první nakládce  razantně střepy.

b/Druhá nakládka  pouze kmen,tavba probíhá rychle vlivem značného množství rychle roztavených střepů.Kmen musíme nakládat vždy a to v dávce

cca nejméně 100 kg kmene ,raději však celou saxonku pro oživení skloviny ze střepů.

c/Dokládka pouze střepy na vyrovnání výšky hladiny skla v pánvi.Pro dokládku nepoužívat kmen - silně by prodloužil dobu tavby

 

TADY  se někdy dělá chyba -  střepy i u třetí nakládky - dokládky  se smí naložit jen na úplně čistou hladinu skla v pánvi..Kroužek musí být jasně vidět a nesmí být zbytek neprotaveného kmene.Střepy ve studeném stavu mají větší hustotu  než sklovina v pánvi.Především velké střepy začnou klesat sklovinou ke dnu.Samotné střepy nevadí ale berou s sebou nedotavený kmen,pokud je tento na hladině.Druhý den je dílo znehodnoceno především kaménky.Někdy se tomuto jevu říká  nesprávně utopený kmen.Tedy čekáme až hladina bude skutečně prostá neprotaveného kmene z druhé nakládky.Není kam pospíchat,střepy v dokládce se roztaví poměrně rychle,teploty jsou vysoké a dokládka objemově malá.

 

B/Máme nedostatek střepů.Snad jedině v tomto případě má určitý význam použít místo kmene vsázku pro urychlení tavicího procesu.Vsázka bude obsahovat sklářský kmen spolu s 25 až 35 % střepů.Používá se pouze v první nakládce.

a/První nakládka vsázka nebo kmen

b/Druhá nakládka  kmen

c/Dokládka střepy  -  opět pravidlo úplného roztavení  předchozí nakládky.

 

PODHAZOVÁNÍ   STŘEPY   PŘED  DRUHOU  NAKLÁDKOU  POVAŽUJI ZA NEBEZPEČNOU HLOUPOST.NEVIDĚL  JSEM UTOPENÝ KMEN ,KDYŽ  SE  JAKO DRUHÁ  NAKLÁDKA POUŽIL KMEN  BEZ JAKÉHOKOLIV PODHAZOVÁNÍ STŘEPŮ.NAOPAK  PODHOZENÍ STŘEPY POVAŽUJI ZA RIZIKO,Z VÝŠE UVEDENÝCH DŮVODŮ.

Příště si něco povíme o nakládacích teplotách.

Jiří Semerád  technolog EPG

 

 


 

Nový zákon o ochraně ovzduší  a tavení z pelet

 

Předpokládáme,že podobně jako my v EPG  /Europrofiglass  s.r.o.Praha/sledují  i ostatní výrobci skla nově vznikající  a snad i posléze nově platící legislativu.

 

V této době je před schválením  nový Zákon o ochraně ovzduší.

 

Použití  pelet tím nabyde nového  významu.

 

1/Prvním významným vlivem pro další používání pelet je nepřetržité a výrazné zdražování plynu,jedné z nejvýznamnějších nákladových položek každého výrobce skla.

Tavicí teploty pelet okolo 1300°C oproti tavicím teplotám sklářského kmene okolo 1400°C začíná  být tím momentem,kdy stále větší část výrobců skla přechází na použití pelet.

 

2/Druhým významným momentem pro použití pelet bude nový

Zákon o ochraně ovzduší.

Nový zákon sleduje tu složku emisí,která způsobuje největší ekologické  potíže.Jde o pevné částečky,někdy souhrnně označované jako polétavý prach.Největší problémy způsobují tyto exhaláty v okolí velkých zdrojů těchto imisí./Ostravsko, ale vlastně celý Severomoravský kraj, Severočeský kraj apod./

 

Ve sklářském odvětví jsou větším  zdrojem polétavého prachu sklárny s ručně nakládaným sklářským kmenem.

Sklárničky používající k získání  skla jako suroviny polotovarů,tedy střepů,či pelet budou  podle našeho názoru natolik malým zdrojem  znečištění ovzduší polétavým prachem,že budou vyřazeny z povinného měření  a placením poplatků.Zejména osvobození od povinnosti provádět měření se příznivě projeví v ekonomii výroby těchto minisklárniček.

Při tavení z polotovarů,tedy ze střepů či pelet se výrobci skla touto technologií nepovažují a to zcela oprávněně na základě provedení příslušných měření za producenty tuhých imisí ve většině vyspělých západních zemí včetně zemí Skandinávských.

 

EPG je připravena  řešit tuto  záležitost s příslušnými ministerstvy pokud skutečně nový  zákon  vstoupí v platnost.

 

Za EPG    Ing. Elemír  Kubíni

 

 

 

V měsíci březnu  2012 můžeme ohlásit dostatečné zásobování Českého trhu  peletami  Glasma  732 B    /NaKH/

 

Tento typ pelet je v současné době nejpoužívanější.Za loňský rok překročila spotřeba tohoto druhu  100 tun !

 

Pelety byly vyvinuty tak,aby splňovaly zejména tyto vlastnosti :

 

1/Může je používat každý zájemce na prakticky jakékoliv peci.Máme v praxi ověřeno že :

a/Na jedné denní vaně/mini bazének západní Čechy/zcela nevhodné konstrukce - hloubka bazénku 60 cm ,

čtvercový půdorys 60 x 60 cm,maximální dosažitelná teplota 1290°C/injektorové hořáky/bylo možno tavit sklo pouze ze střepů.Kvalitu skla nezabezpečilo ani to,že bazének byl z materiálu SEPR 1681 Francie. Jako jediné možné řešení pro dosažení  alespoň základní kvality skla byly pelety Glasma 732 B.

 

b/Na pecích s malými pánvemi do průměru 50 cm bylo zjištěno,že tavení z těchto pelet může provádět kdokoliv.Bylo lhostejné,zda se nakládka provedla najednou či postupně, jako postačující jsou zpravidla teploty okolo 1300°C.Výhodou je krátké profouknutí kompresorovým vzduchem.

 

c/Na pecích s pánvemi do 90 cm zjištěno prakticky totéž,ale zde je již mimořádně vhodné foukání skutečně provést.Sklovina pak dlouhodobě dosahuje kvality,že skláři říkají,že nevědí co jsou bublinky,šlíry či vinty.

 

Chemické složení všech druhů pelet dodávaných do Česka zajišťuje širokopásmové čeření.Širokopásmové čeření bylo hledáno a nalezeno řadou laboratorních taveb ve Švédsku.

Podobně byly získány poznatky vedoucí k dosažení nízkých tavicích teplot.

Poslední výhodou,kterou oceňují zvláště „malý"  skláři je vynikající odolnost proti odskelnění.Chemické složení využívá znalostí autora,který patentoval sklo s mimořádně nízkou teplotou liqvidus.

 

Praktické zkušenosti -  po více než jednom týdnu setrvávání skloviny v pánvi s minimálním odběrem skla a bez dokládání nedošlo k odskelnění.

Co bylo dále zjištěno,že po takto dlouhé době sklovina byla prosta jakýchkoliv vad ALE po tak dlouhé době bylo prokázáno odtěkání alkálii.Kroužková metoda dilatační ukazovala v počátku na úplnou shodu s barvami.Po 10 dnech,kdy se roztažnost nezpracovávaného skla stále  snižovala bylo nutné doložit pánvičku s přídavkem

2 kg sody.

To je jedna z dalších výhod pelet.Roztažnost lze bez problémů upravovat v rozmezí 80  až  100  x 10-7.Teprve úprava nad tyto hranice by mohla přinést technologické problémy.

 

Při použití pelet nehrozí zhoršená kvalita skla při změně dodavatele surovin,či proměnné kvality surovin od levných dodavatelů,kmenař se nesplete při vážení,tavič nedýchá prach, do ovzduší neodchází prach,spalinové pece se nezanáší prachem,odtahy se nezanáší,nebo minimálně,stěny pánve nejsou napadány agresivní roztavenou sodou v době nakládek atd.

 

Pro zájemce dodává firma EPG v malých objemech tyto pelety zabarvené dle přání odběratele.Větší dodávky barevných pelet zajišťuje firma Glasma.

 

Druhým typem pelet jsou pelety Glasma 736 B / H standart 5/

Jde o pelety vyvinuté pro skláře,kteří chtějí sklo opět lehce tavitelné ale mimořádně dlouhé s rychlým oživením v trumlu.

Tohoto skla v peletách bylo dodáno na Český trh prvních 5 tun k plné spokojenosti odběratele.


Posledním typem pelet jsou pelety Glasma 119./H speciál 5/.Dávají sklo opět podržující vlastnosti předcházejících pelet ale všechny sledované vlastnosti splňují normy a předpisy EU pro možnost značení  Speciální křišťálové sklo.EPG garantuje,že každý zákazník na první pohled pozná rozdíl na výrobku zhotoveném z běžného novoborského skla taveného z kmene při srovnání s tímtéž výrobkem vyrobeným ze skla pelet Glasma 119.

 

Závěrem -  všem sklům je udělena roztažnost taková,že zaručujeme soudržnost se všemi rubínovými barvami nejčastěji používaného dodavatele rubínů Reichenbach.

 

Případné dotazy zodpoví  EPG  tel 602 627 336, 732 860 801,

fax 487 728 760 , E - Mail  Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

 

EPG Vám přeje mnoho úspěchů při moderním způsobu tavení skla z pelet.

 

Březen 2012  Jiří Semerád  EPG

 

 

Únorové aktuality

 

Stručné informace  o firmě Glasma AB - Švédsko , dodavatele sklářských pelet

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Firma GLASMA AB  vznikla v 70. letech minulého století  na doporučení švédských skláren v oblasti  zvané Glass Kingdom (Sklářské Království)  pro řešení vysokých úrovní olova nacházeného v krvi pracovníků skláren.

Tato firma vyrábí  již  30. let  peletizovaný sklářský kmen  konsistentně vysoké kvality, v plně automatickém, počítači kontrolovaném procesu.

 

Veškerá výroba je denně průběžně kontrolována. Použitím peletu se značně zvyšuje homogenita skla a snižuje odpad na základě defektu vyvolaného nesprávnými dilatacemi . Při správně nastavených podmínkách tavení je sklo čisté,prosté bublinek,nehomogenit a kaménků.To je prokázáno v praxi i v českých sklárnách.Reprodukovatelnost stále stejné kvality skla je rovněž v českých sklárnách dlouhodobě prokázána. Pro zákazníky se vyrábí standartně  pro rok 2012 pelety :

1/ Studio 750  jsou pelety švédského typu. Dávají při nízkých tavicích teplotách /1300 - 1350°C/kvalitní sklo,které je dlouhé,index lomu 1,523,relativní disperze 90,hustota 2,54 g/cm3.V Čechách někdy jako nevýhoda vnímána jeho teplotní roztažnost 97,6 x 10 -7

2/Pelety Glasma 736 B  / H standart 5/-  pelety českého typu vyvinuty pro jedno sklářské studio.Tavicí teplota opět nízká okolo 1300°C,přesto sklo prosté bublinek,nehomogenit i kaménků.Sklo vyniká možností dlouhého zpracování,včetně rychlého zpětného ohřevu v trumlu.Sklo má hustotu cca

2,55 g/cm3 ,index lomu cca 1,52 a relativní disperzi 89.Sklo bylo vyvinuto pro možnost kombinací s rubíny,běžně dosažitelnými na českém trhu.Sklo má roztažnost  95 x 10 -7.Roztažnosti skel tavených z pelet Glasma mají minimální odchylky v teplotní roztažnosti,odchylky jsou v relaci s přesností měření odchylka max . +- 1 x 10 -7.Rubíny Reichenbach ,Kügler i novoborské barevky drží bez problémů.

 

3/Pelety Glasma 732 B  /NaKH/Tyto pelety českého typu  lze dnes již považovat za klasické na českém trhu.Říkáme jim českého typu,protože jejich složení bylo navrženo tak,že kromě dobré kvality skla dosahovaného i  při nízkých tavicích teplotách.Sklo má nastavenu teplotní roztažnost   93 x 10 - 7 . Soudržnost s  běžně užívanými rubíny a barevkami nečiní problémy./Logaritmus viskozity

13,1 =  500 °C/Výrobky z tohoto skla snesou běžné postupy při vypalování v malířských pecích/ Do České republiky se pelet tohoto druhu již dodalo přes 100 tun,a poptávka se zvyšuje.Sklo je kratší a je  vhodné zejména pro sériovou výrobu.Taví se bez problémů a to opět podle velikosti pánve při teplotách od 1300°C do 1350 °C.

Sklo dosahuje hustoty 2,5 g/cm3 , indexu lomu 1,52 ,relativní disperzí 89 a má mimořádně vysokou pružnost.S výhodou je používáno nejen u běžných výrobků užitkového skla  ale pro svou krátkost je oblíbeno i při výrobě hutního skla.

 

 

 

 

 

4/Pelety Glasma 119 /H speciál 5/. Pelety dávají svým chemickým složením i dosaženými  fyzikálními vlastnostmi  sklo,které  splňuje kategorizaci křišťálových skel a může být takto prezentováno i zákazníkům,zatím na základě protokolu EPG.V současné době se dokončily poloprovozní zkoušky a pelety pro toto sklo jsou připraveny do výroby a v měsíci březnu /2012/již budou na trhu.Zároveň probíhá certifikace,takže výrobky vyráběné z těchto pelet může výrobce doložit certifikací ,která potvrzuje zařazení do kategorie křišťálových skel.

Všechna skla vzniklá tavením pelet jakéhokoliv druhu pelet od firmy Glasma  mají u  běžně sledovaných ukazatelů kvality tyto hodnoty lepší než  běžná novoborská  skla .

Firma EPG provádí na přání zákazníka i úpravu pelet,která dávají barevná skla.Zatím je tato služba  uskutečňována pouze pro jednopánvové pece.I u barevných skel se daří používat nízké tavicí teploty do 1380°C/tmavě zelená/

Protože GLASMA AB používá výsadně jen  nejlepší sklářské suroviny z celého světa   umožňuje  tím výrobu skla s nejvyšší  zářivostí.

 

 

Tavicí teplota peletu jak výše mnohokrát zdůrazněno je vždy nižší,než při tavení téhož složení z kmene.Tato skutečnost nabývá čím dál více na významu - čím dál více nám stoupá cena plynu.Úspora na energii již prakticky vyrovnává „ztátu" za nákup dražších pelet.  Úspory na žáruvzdorných materiálech jsou další postranní, nicméně důležitou výhodou.Čím nižší teploty, tím nižší koroze.

 

Je známo, že Švédsko je zemí která je ve špičce úsilí o zlepšení životního prostředí a   má přísná pravidla na úrovni emisí a na  zacházení s jedovatými a prašnými chemikáliemi.Platí tu například zákaz používání selenu,kadmia při tavení skla.Platí to dokonce i pro laboratorní tavby.Aby ochrana ovzduší byla co možná největší sklárny ve Švédsku používají k tavení běžně pelety,nikoliv sklářský kmen.Paradoxem pro Českou republiku je i to,že tato sklářsky vyspělá země v této oblasti zaostává a to nyní již i za Ruskem,kde donedávna byly pelety španělskou vesnicí.Ruské malé sklárny výhodu užití pelet rychle zjisstili a po počátečních dodávkách přes Českou republiku nyní již odedbírají pelety napřímo : Švédsko x Rusko.Pro Rusko byly vyvinuty firmou EPG pelety „ruského typu"

Firma  Glasma AB  spolu s firmou EPG jsou schopni  dodat pelety prakticky jakéhokoliv chemického složení,aby vzniklé sklo splnilo zadání zákazníka,včetně zabarvení.Další možností je,že odběratel si zadá složení vlastní/Složení kmene/ a firma Glasma vyrobí přesně zadané složení v provedení pelet.

Pelety od GLASMA AB jsou dodávány hotově k použití ve velkých 1 tunových pytlích (Big Bags) nebo ve 25 kg papírových pytlích na paletách.

Krátko i dlouhodobé skladováni v suchých i nevytápěných prostorách je bez problémů, neboť nedochází ke ztvrdnutí ,  odmísení jako při skladování a transportu běžného kmene.

 

GLASMA AB má certifikáty jak ISO 14001 : 2004  tak i ISO 9001: 2000

 

Bližší informace  - Europrofiglass s.r.o.,

Ředitelství:                                                                                                   Provozovna :

Ve Svahu 839/13                                                                                          Skalice u České Lípy 416

147 00 Praha 4                                                                      PSČ                471 17

Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript                                                         Tel :      +420 487 728 760

Fax                 487 728 760

Mobil :            602 627 336

732 860 801

E Mail : Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

 

 

 

 

Prosinec  2011

Články jsou psány pokud možno populární formou, s mnohými zjednodušeními  jsou směřovány k široké sklářské veřejnosti.

O peletách

Peleta je obecně výrobek vzniklý stmelením anorganických či organických látek nebo jejich směsí.Pelety jsou někdy označovány jako granule.

PELETA  je tedy v podstatě malý výrobek ,který má  definované chemické  složení.

Peleta je vždy malý výrobek  velikosti přibližně od 1 mm po několik cm v podobě kuličky,válečku,tablety apod. Protože  jde  o výrobek malý hovoříme vždy o nějakém množství a tedy o peletách nikoliv o peletě.Pelety mají podle svého složení a použití i své přívlastky,například  :  dřevěné pelety pro spalování - otop,zahradní pelety obsahující hnojiva a jiné.

 

My se budeme zabývat dále peletami sklářskými

 

Většina z nás ví,že sklo vzniká tavením písku ještě s nějakými dalšími surovinami. Je to prakticky pravda.Běžná skla obsahují většinou ze tří čtvrtí svého objemu oxid křemičitý/dříve užívaný název kysličník křemičitý/ a ten se do skla dostává tavením sklářského písku.Sklářský písek obsahuje  velmi vysoké procento oxidu křemičitého /SiO2/.Jak jsme již uvedli,SiO2 je hlavní složkou tvořící sklo a proto zjednodušeně lze říci,že se jedná o kysličník sklotvorný. Samotný sklářský písek by se však obtížně tavil,SiO2 má vysokou tavicí teplotu a tak se k písku přidávají látky umožňující roztavení písku za nižších teplot.Protože  tyto suroviny znesnadňují roztavení písku říká se jim tavidla.Tavidly jsou soda uhličitan sodný/Na2CO3/,nebo potaš,uhličitan draselný  /K2CO3/.Většinou se používá toho,že obě taviva se přidávají současně  při čemž soda převládá.Pokud bychom utavily sklo z těchto dvou složek písku a tavidel vzniknul by nám ve vodě rozpustný křemičitan/sodný,draselný/.Protože oba tyto křemičitany jsou rozpustné ve vodě jejich roztoky označujeme jako vodní skla.Aby k tomuto jevu nedocházelo je nutné použít ještě nějakou další surovinu a tou je nejčastěji vápenec,uhličitan vápenatý /CaCO3/.Protože sklo stabilizuje proti rozpouštění ve vodě,říkáme mu stabilizátor.

Aby se ze skla lépe odstranily bublinky,přidávají se ještě látky,kterým říkáme čeřiva - sklo čistí - číří - čeří.

K tomu aby sklo vzniklo je třeba použít tedy ve většině případů  sklotvorný kysličník /SiO2/,tavivo/Na2CO3,K2CO3/ stabilizátor/CaCO3/ a čeřivo.V případě tavení barevných skel se přidají  ještě suroviny způsobující požadované zabarvení.

Tyto suroviny je třeba nejprve navážit a po té řádně promíchat.Takto je připravena směs ,které se říká ve sklárnách sklářský kmen/z německého Gemenge = směs/.

 

Každá sklárna,kde probíhá tavení skla podle druhu taveného skla a jeho objemu používá různé sklářské suroviny v různých množstvích.Sklářské suroviny se  tedy nejprve naváží  na požadovaná množství a pak se různými způsoby smísí - promíchají - co nejdokonaleji a vznikne nám sklářský kmen.Pokud se pak tento sklářský kmen promíchá se střepy vznikne takzvané sklářská vsázka - vsazuje se do sklářské pece.

Po celou historickou dobu,kdy se taví sklo se věnuje sklářským surovinám a zejména jejich důkladnému promísení značná pozornost.

Staré sklářské přísloví říká :

Dobře  navážený a promísený sklářský kmen je napůl utavený !

 

Střední a velké sklárny používají k řešení tohoto problému vždy nejmodernější technická zařízení známá pod názvem Automatické kmenárny.

 

Malé sklárny a především atelierové pece bojují s tímto problémem různými způsoby :

a/Taví sklo přetavováním střepů

b/Odebírají sklářský kmen od středních skláren

c/Používají sklářský kmen vlastní výroby bez ohledu na prostředí

d/Taví sklo ze sklářských pelet


Výhody a nevýhody jednotlivých výše uvedených způsobů :

 

Ad.a/Výhodou tavení skla ze střepů je nízká energetická náročnost,střepy potřebují teoreticky 7 x méně tepla než při tavení skla z kmene.

Vysoká výdržnost žáromateriálu.

Minimální emise.

Minimální prašnost

Nevýhoda - sklo je vždy kvalitativně horší jakosti,než sklo tavené ze vsázky.Kvalitních použitelných střepů je na českém trhu nedostatek.

 

 

Ad.b/Výhody tavení z dováženého sklářského kmene

- není nutný nákup sklářských surovin pracné vážení a mísení.

Nevýhody - dodavatel zpravidla nepřebírá žádné garance za kvalitu kmene.

-         Během přepravy dochází k jevu,který je znám řadu let pod názvem odmísení sklářského kmene.Sklářský kmen je složen z různých druhů sklářských surovin s různou zrnitostí a hustotou.Při transportu pak otřesy způsobí to,že směs přestává být stejnorodá,homogenní.S termínem odmísený sklářský kmen a problémy tímto jevem vyvolané prostupují prakticky každou sklářskou literaturu zabývající se technologií výroby skla.Odmísený sklářský kmen je vždy příčinou problémů při tavení skla.

-         Odběratel  je prakticky zcela závislý na dodavateli.

-         Cena je vyšší než když by se vyráběl kmen svépomocí.

-         Přepravní a manipulační náklady,prakticky každodení.

-         Nečekaný  výpadek od dodavatele je téměř v daném okamžiku neřešitelný problém.

 

Ad.c/

Výhody při vlastní výrobě sklářského kmene :

-         Nižší cena než při nákupu  hotového sklářského kmene

-         Garance kvality sklářského kmene

-         Minimalizace rizika odmísení


Nevýhody

- nutná organizace nákupu sklářských surovin a jejich uskladnění

-         Vlastnit alespoň základní vybavení umožňující  navážku sklářských surovin a jejich smísení

-         Pracovní prostředí

-         Likvidace obalů od sklářských surovin,i když ze zákona je musí zpětně likvidovat dodavatel suroviny,jsou s tím vždy problémy.

-         Proměnná kvalita sklářských surovin od různých dodavatelů ale někdy i od jednoho dodavatele  či výrobce.

-         Rizikové pracoviště

Ad.d/Tavení skla ze sklářských pelet

Výhody

- garance kvality výrobku,každá vyrobená šarže pelet podléhá chemické analýze,sklářské suroviny před použitím pro proces peletizace jsou analyzovány přes to,že jde většinou o suroviny certifikované.

-         Celý výrobní proces je automatizovaným procesem,který prakticky odstraňuje faktor lidské chyby.Pokud přesto dojde k odchylce - zjistí se analýzou na výstupu a nedostane se k odběrateli.

-         Pelety  lze nakoupit  v požadovaných množstvích přímo v České republice z expedičního skladu.

-         Balení pro malovýrobce po 25 kg v papírových pytlích případně v balení big - beg  1 tuna,vratný obal,výhodnější cena oproti malému balení v pytlích.

-         Stále stejná kvalita skla a všech jeho vlastností,vyloučena chyba v použitých surovinách,v navažování , v mísení.Odstanění rizika vad známých pod termínem chyba kmenárny.

-         Není nutné mít sklad sklářských surovin a mít tak v něm umrtveny finanční prostředky

-         Odstranění rizikového pracoviště kmenárna a zbavení se všech problémů s tímto pracovištěm spojených.

-         Odmísení pelet nepřichází v úvahu,každá peletka je vlastně samostatným sklářským kmenem.

-         Jeden z největších problémů skláren zejména při ruční výrobě skla  P R A Š N O S T   je radikálně minimalizován

-         Spotřeba energie - na všech zařízeních,kde jsme přešli z tavení skla ze sklářského kmene na tavení z pelet jsme zaznamenali

SNÍŽENÍ  ENERGETICKÝCH NÁKLADŮ A TO PROKAZATELNĚ OD

2 %  po  18 %.Záleží na druhu tavicího agregátu .

Při neustálém  ZVYŠOVÁNÍ CEN ZEMNÍHO PLYNU dochází paradoxně k tomu,že v některých případech již celkové náklady na 1 kg utavené skloviny při použití pelet jsou nižší než při tavení ze sklářského kmene při promítnutí všech faktorů.

-         Nižší emise pevných částic oproti sklářskému kmenu

-         Nižší koroze žáromateriálu včetně minimalizace zanášení odtahových cest oproti sklářskému kmenu

Nevýhody

-  zatím není ucelený sortiment sklářských pelet pro různá použití

- zdánlivě vysoká cena za 1 kg pelet ve srovnání s cenou 1 kg sklářského kmene.

 

Poznatky o užití pelet obecně :

 

Někdy lze odvodit vhodnost či nevhodnost použití jiného řešení tím,že sleduji jak postupují ostatní výrobci stejného výrobku.

Ateliérové pece a malé sklárničky pracující v zemích dříve označovaných jako země západní používají prakticky výhradně jen pelety a to buď od firmy Glasma Švédsko nebo Philips Holandsko.

Velmi zajímavou skutečností je to,že i drobní výrobci skla v zemích,které jsme si zvykli nazývat zeměmi východními používají k tavení kvalitního skla pelet.Ona je zde situace odlišná oproti západním zemím.Naše firma,která se podílela na těchto projektech vysvětlila,jaké investiční náklady pro výrobu kvalitního sklářského kmene jsou nutné a co vše s tím souvisí.Takže v Rusku i ostatních zemích bývalého SSSR se můžete setkat s použitím pelet.

 

Ale i v České republice se používá stále větších objemů pelet pro výrobu skla.

 

O jednotlivých druzích pelet,jejich složeních a vlastnostech skel získaných tavením těchto pelet budeme informovat příště.

 

Zpracoval : Jiří Semerád,technolog EPG

 

 

MATERIÁLOVÝ    LIST       732 B

TAVENÍ PELET  732 B ( NaKH ) GLASMA

Chemické složení  :

SiO2                 60 až 80 %

CaO                    5 až   9 %

BaO                    0  až 5 %

MgO                   0 až  5 %

K2O                    3 až  10 %

Na2O                 8 až  18 %

B2O3                 0 až  5 %

Sb2O3               0,1 až 1 %

Plus stopová množství do 0,1 %  jiných chemických netoxických anorganických látek.

 

BaO +  K2O je nižší než 10 %,

Sklo nenese označení Křišťál dle norem EU a ČSN

Fyzikální vlastnosti :

 

Index lomu nD                         1,52

Koeficient disperze                     89

Teplotní roztažnost                    92,6  x 10 -7

Modul pružnosti                       8996

 

Za správnost  Jiří  Semerád EPG,razítko

 

MATERIÁLOVÝ     LIST     736 B

 

TAVENÍ PELET  GLASMA  736 B    ( H STANDART  5 )

 

Chemické složení :

 

SiO2                        60 až 80 %

CaO                          3  až  8 %

MgO                        0  až  5 %

BaO                         0  až  5 %

K2O                         1  až  5 %

Na2O                      8  až 18 %

B2O3                      0  až  5 %

Sb2O3                   0,1  až 1 %

Plus chemické anorganické netoxické látky jejichž jednotlové množství nepřekračuje hodnotu 0,1 %

 

Součet BaO,K2O je nižší než 10 %,nesplňuje normu EU pro křišťálové sklo.

 

Fyzikální vlastnosti  :

 

Hustota                         2,546 g/cm3

Index lomu nD                 1,5175

Disperzní koeficient       89

Teplotní roztažnost        95  x 10 -7

Modul pružnosti            7752

 

Za správnost  Jiří Semerád EPG , razítko

 

MATERIÁLOVÝ   LIST    119

 

TAVENÍ PELET GLASMA   119       ( H SPECIÁL  5 )

 

Chemické složení    :

 

SiO2                               60  až  80  %

ZnO                                  0  až   5 %

BaO                                  5  až  10 %

CaO                                  3  až  8  %

MgO                                 0  až  5  %

K2O                                  3  až  10 %

Na2O                               8  až  18 %

B2O3                               0  až  5 %

Sb2O3                             0,1  až  1 %

Plus chemické anorganické netoxické látky v jednotlivé dávce nepřekračující 0,1 %

 

Fyzikální vlastnosti :

 

Hustota                              2,661 g/cm3

Index lomu nD                  1,5301

Disperzní koeficient              92

Teplotní roztažnost               94,8  x  10 -7

Modul pružnosti                 8400

Sklo splňuje všechny podmínky pro zařazení do kategorie speciálních křišťálů dle norem i směrnic EU  a ČSN

Protokol o shodě s normami

a   směrnicemi EU a  ČSN

pro sklo vzniklé utavením pelet  119

( H speciál 5 )

Chemické formule EPG výrobek Glasma

Švédsko

Sklo vzniklé utavením pelet H speciál 5,splňuje kvalitativní požadavky pro speciální křišťálové sklo a dle ČSN 70 8001 i směrnicemi EU a normami splňuje tato kritéria :

Norma        Skutečnost

ZnO,K2O,BaO,PbO samostatně či

dohromady nejméně                      10 %             16  %

Hustota minimálně               2,45 g/cm3          2,66 g/cm3

Index lomu nD                                 1,52             1,53

Odolnost proti vodě                         IV                   IV

 

 

 

 

Za správnost  Jiří  Semerád  Europrofiglass s.r.o.Praha

Česká  republika

 

 

Výrobky z tohoto speciálního křišťálového skla vzniklého utavením pelet 119 Glasma (H speciál 5) se

smí označovat :

Krystallyngals pro Belgii

Sonoorglas pro Nizozemí a Lucembursko

Vetro sonoro superiore

Cristallin

Kristallglas

Speciální křišťálové sklo

Značení se provádí v souladu se zemí,kde je zboží komercializováno.

Za správnost Jiří Semerád,jednatel EPG,razítko

 

MATERIÁLOVÝ LIST BĚŽNÉHO NOVOBORSKÉHO  SKLA,NESPRÁVNĚ OZNAČOVANÉKO  KŘIŠŤÁL SPRÁVNÉ OZNAČENÍ SKLO SODNODRASELNÉ

 

Chemické složení :

SiO2                                  65  až  80  %

CaO                                    5  až    9  %

BaO,MgO                          0   %

K2O                                    3  až  8   %

Na2O                                10 až  18 %

B2O3                                 0  až  1  %

Sb2O3                               0,1  až  0,7  %

 

Fyzikální vlastnosti

Hustota                          2,461 g/cm3

Index lomu nD              1,51

Koeficient disperze        86

Teplotní roztažnost        92

Pružnost                        8183

 

 

Poznámka - všechna skla tavená z pelet od firmy Glasma Švédsko dávají skla s lepšími kvalitativními ukazateli   a umožňují snížení tavicí teploty

od 50 do 100°C.

Zpracoval Jiří Semerád,technolog  EPG

 

 

Poznámky k materiálovým listům vydaných  EPG k peletám firmy Glasma - Švédsko - leden 2012

----------------------------------------------------------------------------------

 

Materiálové listy,které nyní k peletám od Švédské firmy Glasma přikládá firma EPG /technologický partner firmy Glasma/ obsahují údaje o chemickém složení a některé fyzikální vlastnosti.Materiálové listy umožňují zpracovateli těchto pelet získat informace o skle,které utavením pelet vznikne.

Pro pořádek uvádíme,proč jsou tyto údaje důležité a co znamenají.

 

1/Chemické složení je uváděno proto,že z něj lze odvodit,do jaké kategorie je možno sklo zařadit z pohledu směrnic s norem EU a ČSN.

 

Prakticky všechna "křišťálová " skla tavená na Novoborsku i jinde v Česku v pánvových provozech nesplňují žádnou z norem EU. Proto vznikla Československá státní norma číslo 70 8001 kde je možné použít termín Křišťálové sklo sodnodraselné i pro  skleněné výrobky s nižšími parametry. Důvodem bylo především to,aby alespoň na československém trhu mohly být výrobky označeny přívlastkem křišťál. Tato norma je postavena velmi nenáročně a říká,že Křišťálové sklo sodnodraselné musí mít obsah CaO,K2O nejméně 10 %,hustota skla není předepsána,index lomu není předepsán,tvrdost povrchu není předepsána,odolnost vůči vodě IV. hydrolytická třída.Navíc je zde stanoven maximální

obsah Fe2O3  0,025 % .Název Křišťálové sklo sodnodraselné lze používat pouze v České republice.

 

Normy a směrnice EU jsou již náročnější.

a/Nejjakostnější křišťál musí mít obsah PbO nejméně 30 %

Přívlastek křišťál smí být použit ještě u skla ,kde K2O,BaO,PbO,ZnO samostatně či dohromady je více než 10 %

 

b/Hustotu skla předepisují od nejméně 3 g/cm3 u křišťálu nejvyšší kvality po nejméně 2,4 g/cm3,kde lze mít ještě přívlastek křišťál.

 

c/Index lomu je předepsán nejméně 1,545 pro nejjakostnější křišťály a nejméně 1,52 smí mít ještě přívlastek křišťál.

 

Poznámky

- U norem a směrnic EU je vyžadováno splnění všech podmínek současně ! Skla vzniklá tavením pelet Glasma s výjimkou Glasma 119 splňují pouze jednu,či dvě podmínky.Pro český trh mohou nést označení Křišťálové sklo sodnodraselné. Mimo Českou republiku je toto označení neplatné až matoucí.

 

Index lomu je veličina,které je třeba věnovat pozornost i když při změně hodnoty v setinách se to nejeví jako důležité.Opak je pravdou."Základ 1,5 mají prakticky všechna běžná skla.l,51 má většina Novoborských skel.

1,52 je již jednou z podmínek pro značení křišťál.1,53 má již sklo

Glasma 119 , kde jiskru - břink v porovnání s novoborským sklem pozná pohledově i laik.

1,54 - toto je hodnota indexu lomu přírodního horského

křišťálu/1,54 až 1,55/.Proto horský křišťál na hranách tak jiskří a září.Stejného indexu lomu dosahují skla s obsahem PbO nad 24 %.

 

Na materiálových listech ještě uvádím "koeficient disperze".Disperze nám říká jaký je rozdíl indexů lomů pro jednotlivé barvy spektra.Nechci zase unavovat absolutními hodnotami a proto jsem zvolil toto relativní měřítko.

Skla novoborského typu mají disperzi 85 až 86.Sklo z pelet Glasma se pohybuje od 87 po 92/u Glasma 119/.Olovnaté křišťály mají tuto hodnotu okolo 120 .Zjednodušeně,čím je vyšší tato hodnota tím vyšší hra duhových barev na vybroušených hranách.Doporučuji odzkoušet a případně zákazníkovy prezentovat hranované těžítko z novoborského křišťálu a totéž těžítko ze skla Glasma 119.

 

Dále uvádím roztažnosti,které říkají,zda skla lze kombinovat mezi sebou

a s rubíny.Přesto však před dílem doporučuji provést vždy "prubu" na dilataci.Běžně a také to je na rubínech uvedeno kolísá jejich

roztažnost + - 2   x 10-7.

 

Pružnost - jde o veličinu,která nám trochu  prozrazuje  chování skla,zda je křehčí,náchylnější k výštipkům a také třeba jak se "zvukově projevuje" při střetnutí dvou sklínek.U jednoho skláře jsme zjistili, že tato hodnota by neměla klesat pod 7500.Při podkročení této hodnoty byla  zjištěna větší náchylnost k vyrážení.Pružnost je proto regulována chemickým složením pelet.

 

Chemické složení pelet vychází z třicetiletých technologických zkušeností technologa EPG.

 

 

 

Nová cesta v tavení skla v malých a středních sklárnách článek je určen malým podnikatelům i pracovníkům středních a malých skláren

 

 

Sklářský průmysl a sklářství obecně taví sklovinu a zpracovává ji do nepřeberného množství skleněných výrobků. Podle druhu konečného skleněného výrobku je užíváno různých tavicích agregátů , různých topných médií, různých způsobů zpracování skloviny. Jedno je ale společné. Je to chemické složení skla. Pokud pomineme speciální optické a technická skla pak každý běžný sklářský výrobek obsahuje tyto složky:

1)      Kysličník křemičitý (SiO2) sklotvorná složka s největším objemovým zastoupením ve skleněném výrobku. (Sklářský písek)

2)      Kysličník sodný (Na2O) Tavidlo.

Umožňuje snížení tavicí teploty taveného písku.(Soda)

3)      Kysličník vápenatý (CaO)

Stabilizátor - zajišťuje chemickou odolnost zejména vůči vodě. (Vápenec)

 

K těmto základním oxidům se pak podle požadavků na výsledné vlastnosti skleněného výrobku přidávají další oxidy příslušnou sklářskou surovinou.

Sklářské suroviny se dokonale promísí a této směsi se říká sklářský kmen./Z německého gemenge = směs/ Pokud pak do kmene přidáme střepy získáme sklářskou vsázku.

Pracoviště kde se vyrábí sklářský kmen se nazývá kmenárna./Komora/ Zde se sklářské suroviny navažují v daném množství a poté se mísí. Pracovní profese se jmenuje kmenař. V kmenárnách malých a středních skláren je to nepopiratelně nejrizikovější pracoviště z pohledu hygieny práce. Kmenaři jsou sice vybaveni osobními ochrannými pomůckami ale donutit je k jejich nepříjemnému používání je velmi složitý problém. Pokud kmenař „občas" pomůcky nepoužívá jsou známi případy onemocnění silikózou plic, toxické otravy vdechováním prachů. Kromě silikózy (písek) poleptání sliznic (soda) může jít i o chronické onemocnění jater ukládáním kationtů těžkých kovů (Pb, Ba) případně i běžné otravy způsobené sloučeninani Sb a As. Vedle toho karcinogenní prvky Cd, Se apod. činí z tohoto pracoviště mimořádně nebezpečné místo, které je sice pravidelně dozorováno orgány bezpečnosti práce a především pracovníky okresní hygienické správy, ale riziko ohrožení zdraví je přesto velmi vysoké. Pravidelné zdravotní prohlídky pracovníků zajišťují bohužel již jen přeřazení pracovníka na jinou práci, pokud by setrvání v profesi kmenaře způsobilo urychlení zhoršování zdravotního stavu. Přes všechna tato opatření je zde dle statistik z období před 1989 nejvyšší počet nemocí z povolání. Kmenaři sice dostávají zcela pravidelně ochranné pomůcky, zejména respirátory,brýle,rukavice. Protože ale respirátor znesnadňuje volné dýchání a v místě kontaktu s pokožkou zvýšeným tlakem teplotou a sodným prachem způsobuje naleptávání kůže se kmenaři velmi často snaží tuto pomůcku nepoužívat, ač jsou proškoleni o důvodech nutnosti užívání.Sám jsem v kmenárně pracoval.Především v létě,když se člověk potí,sodný prach v okolí respirátoru se rozpustí a leptá kůži,tak dolu s respirátorem,předpis nepředpis,riziko,neriziko. (Silikóza, jaterní testy, onkologie, nebyla sledována)

V současnosti (po roce 1989) mají některé střední ale zejména velké sklářské podniky automatické kmenárny, kde je riziko minimální a na dodržování hygienických a bezpečnostních předpisů je vysoce dbáno.

Naopak některé střední sklárny ustrnuly na bývalé technologii míchání v míchačkách Saxonia a Rotamix při ruční či malé mechanizaci při navažování surovin před mísením. Ještě horší situace je v malých sklárničkách kde si kmen připravují jako za starých dob mísením v dřevěných neckách (trokách).

Kdo někdy přišel do kmenárny - komory na malé sklárně,když se drtí ztvrdlé suroviny,či prosévá soda nebo písek,někdy pro prach nevidí ani kmenaře.V kmenárně to vypadá jako ve mlýně na mouku všude prach s tím rozdílem,že mouka není toxická a nevyvolává silikózu.

Některé malé sklárny pak nakupují hotový kmen z větších skláren i za cenu rizika odmísení při dopravě a zdravotních rizik při ručním přehazování prašného kmene nemluvě.

Vysoká prašnost při použití sklářského kmene provází prakticky celou sklářskou výrobu. Nejmarkantnější je to v „ruční" výrobě - pánvové tavicí pece, ale i při strojním zakládání kontinuelních tavicích agregátů se všude v těchto prostorách setkáváme s usazováním prachu, jehož původ je dán sklářským kmenem. Přesto na prvním místě je třeba jmenovat sklárny s pánvovým provozem z hlediska toxického prachu sklářského kmene. V těchto sklárnách se taví sklovina ze sklářského kmene a třepů tím způsobem, že se ručně - lopatou nabírá sypký sklářský kmen a vhazuje se do pánve. Snaha taviče je minimální teplotní ztráta. A tak ve většině případů se nakládá při přivřeném odtahu a část prachového kmene za vysoké teploty je vmetávána proti taviči. Jeho ochrana osobními pomůckami je minimální a je soustředěna na ochranu před žárem (oblek, tmavé brýle). Dýchací ústrojí je nechráněno,respirátor tavič nesnáší,někdy si dává přes ústa mokrý šátek. A tak tavič je opět zařazen jako riziková profese, podobně jako kmenař byl zvýhodněn do roku 1989 příplatky za prostředí a ve standartních sklárnách se i nyní podrobuje pravidelným lékařským kontrolám. V malých sklárnách se již ani toto neděje. Jak řešit tuto situaci?

Skoro každý technolog se již setkal s termínem granulovaný sklářský kmen neboli peletizovaný kmen. Zkráceně pelety. Co je peleta - jde o homogenní směs sklářských surovin v malých nepravidelných kuličkách velikosti okolo 1 až 5 mm.Každá kulička,peleta je chemicky totožná se sklářským kmenem má však pevnou koexistenci . V západních zemích je již tento produkt řadu let vyráběn, používán a  znám. Jedinou „nevýhodou" je jeho cena. Je však třeba udělat si porovnání, které učinily západní země a neporovnávat jen cenu

1kg kmene proti 1kg pelet.

Přínosy při užití pelet jsou

1)      V oblasti ekonomie

a)      Snížení přímých mzdových nákladů (kmenaři)

b)      Snížení energetických nákladů pro přípravu kmene

c)      Výrazné snížení energetických nákladů při vlastním tavení

d)     Dokonalá skladba pelet, jejich garantované složení odstraňuje rizika kmenáren (špatná navážka, špatné mísení) a tím zcela odstraňuje výpadky výroby způsobené lidským faktorem v kmenárnách. Již naši předkové říkali - dobře připravený sklářský kmen je napůl utavený.

e)      Zvýšená kvalita výrobků - odstranění vad způsobených kmenárnou.

f)       Úspora žáromateriálu, prach sklářského kmene napadá nejen vlastní pánev či bazén, ale i celý prostor pece a odtahové cesty spalin.

g)      Prodloužení životnosti a funkčnosti regenerativních a rekuperativních zařízení.

h)      Snížení nákladů na zásoby sklářských surovin

i)        Zcela odpadá riziko odmísení transportem kmene.

j)        Výrazné snížení nákladů v odpadovém hospodářství (likvidace obalů sklářských surovin, apod.)Obaly pelet jsou vratné.

k)      Nižší poplatek za znečišťování ovzduší/v západních zemích/

 

2)      Oblast ochrany zdraví a hygieny práce.

a)      Odstranění  rizikových faktorů při přípravě sklářských surovin minimalizace prašnosti při nakládkách pelet do pece.

b)      Zřetelně nižší riziko toxicity. Odstranění  toxických koncentrovaných sklářských prašných surovin ve skladech a kmenárnách (Sb2O3 , BaCO3 , Pb3O4 ,ZnSeO3,K2Cr2O7 atd./

c)      Pracovní prostředí lze vyjádřit hodnocením tavičů. Tavič, který nakládal pelety již nechce nakládat kmen.Bohužel jsem se setkal s názorem,pelety jsou drahé,tavič do toho nemá co mluvit.

3)      Ekologie

a)      Jednoznačné snížení úletu pevných prachových částic (při nakládání úlet, rozprach)

b)      Nižší těkavost zejména alkalických složek

c)      Celkově nižší množství vypouštěných spalin do ovzduší snížením množství plynu a vzduchu v tavicím procesu.

d)     Odpadá starost o likvidaci obalů od toxických sklářských surovin, ač za likvidaci zodpovídá dodavatel, je to stále problém. (Skladování použitých obalů, manipulace s nimi apod.)

 

Proč tedy požívat peletizovaný kmen.

V západních státech si již dokázali spočítat, že „vysoká" cena pelet je plně kompenzována jejich užitnými vlastnostmi.

 

Na našem trhu jsou již pelety Švédské firmy GLASMA  AB.Nejprve šlo o pelety označované jako studio 750.Nyní po zkušenostech českých sklářů pro rok 2012 budou k dispozici vedle standartních pelet studio 750 i pelety 732 B ( NaKH,)/nejvíce užívaný druh/

Dále jsou to pelety 736 B (H standart 5) a 119  (H speciál 5).Charakteriskiky skel z těchto typů pelet je uvedeno na stránkách www europrofioglas.cz v kolonce Aktuality v materiálových listech a protokolu o shodě.Sklo vzniklé tavením pelet Glasma 119( H speciál 5) pak bude odzkoušeno a po testech uvedeno na trh jako sklo Certifikované v kategorii Speciální křišťál v souladu se směrnicemi a normami  EU i ČSN.

Firma GLASMA AB  vznikla v 70. letech na doporučení švédských skláren v oblasti  zvané Glass Kingdom (Sklářské Království)  pro řešení vysokých úrovní olova v krvi sklářů.

Tato firma vyrábí  již  30 let  peletizovaný sklářský kmen  konsistentně vysoké kvality, v plno automatickém, počítači kontrolovaném procesu.

Veškerá výroba je denně průběžně kontrolována. Použitím peletu se značně zvyšuje homogenita skla a snižuje odpad na základě defektu. Pro zákazníky se vyrábí buď jako standardní složeni  nebo jejich vlastní soukromá složení podle přání. Tímto se vylučuje nutnost objednávek,  nákupu a skladováni vlastních surovin, jejich mícháni a šíření nebezpečného rozprachu.

Protože GLASMA AB používá výhradně jen  nejlepší sklářské suroviny z celého světa   umožňuje tím výrobu skla s nejvyšší jakostí./Vysoká světelná propustnost,malá přítomnost cizorodých látek ve sklářských surovinách/.

Tavicí teplota peletu je pravidelně nižší, někdy až o 100oC a tavicí doba je kratší - tím jsou učiněny značné úspory na výhřevu ať plynem či elektřinou.U nepřímého otopu elektrickou energií/superkasnthaly/menší velikost pelet ve srovnání s konkurencí se příznivě projevuje při tavení. Úspory na žáruvzdorných materiálech jsou další, nicméně důležitou výhodou.

Je známo, že Švédsko je zemí, která je ve špičce úsilí o zlepšení životního prostředí a   má přísná pravidla na úrovně emisí a na  zacházení s jedovatými a prašnými chemikáliemi. Proto prakticky všechny sklárny ve Švédsku dnes taví výhradně z peletu firmy GLASMA AB.

Pelety od GLASMA AB jsou dodávány hotové k použití ve velkých 1 tunových pytlích (Big Bags) nebo ve 25 kg papírových pytlích na paletách.

Krátko i dlouhodobé skladování je bez problémů, neboť nedochází k odmísení jako při skladování běžného kmene.

GLASMA AB má certifikáty jak ISO 14001 : 2004  tak i ISO 9001: 2000

Bližší informace a objednávky u spolupracující České firmy

Centrální distribuční  sklad pro Severní Čechy  Cvikov

 

- Europrofiglass s.r.o.,

Ředitelství:                                                                                       Provozovna :

Ve Svahu 839/13                                                                              Skalice u České Lípy 416

147 00 Praha 4                                                                                              471 17

Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Fax :  487 728 760                                                                                                              Mobil :  602 627 336

732 860 801